Bylo to v posledním desetiletí minulého století, kdy mě na výloze pařížského starožitníka upoutal obraz. Jméno umělce mi bylo neznámé, ale o kvalitě obrazu nebylo pochyb: dílo pochází ze štětce velkého mistra. Kartuše za plátnem odkazovala na Prahu, a tak jsem při stopování malířova života hledal, zkoumal a zjistil, že než se historie pokusila vymazat jeho jméno, měl jeden z jeho obrazů cenu jako velký dům v Praze. Je-li plodem mysli génia, může být umění pošlapáno, zesměšňováno, zatemňováno, ale nikdy nezemře, jak je zřejmé z obrazů na této výstavě.
Giuseppe Franzoni